Cyklistika o dva roky prodlužuje délku života

V českých domácnostech je na 4 miliony jízdních kol. V současné době se u nás cyklistika podílí na celkových přepravních výkonech osmi procenty, do roku 2020 to může být až jedna desetina. Po ekonomické stránce je cyklistika považována za efektivní způsob dopravy – tři investované koruny do cyklistiky dávají vzniknout celospolečenskému přínosu ve výši pěti korun. Pozitivní přínos zodpovědné cyklistiky až dvacetkrát převažuje nad náklady spojenými s tragickými nehodami cyklistů.

Cyklistika výrazně zlepšuje tělesnou a duševní kondici, navíc o dva roky prodlužuje délku života

Bicykl se pomalu stává běžným členem rodiny. Odhaduje se, že v českých domácnostech je na 4 miliony jízdních kol. V současné době se u nás cyklistika podílí nemalými osmi procenty na celkových přepravních výkonech, do roku 2020 se tento podíl může zvýšit až na jednu desetinu. Bylo zjištěno, že většina cest uskutečněných v rámci velkých evropských měst není delší než 6 kilometrů. Pro bicyklisty se jedná o běžnou vzdálenost, navíc nejednou bývají rychlejší než automobilisté. Cyklistická doprava je tak plně konkurenceschopná do vzdálenosti 5 – 6  kilometrů. Cyklistika navíc nabízí širokou paletu individuálních i celospolečenských benefitů:

  • pravidelná jízda na kole prokazatelně zlepšuje zdravotní stav a přispívá k prodloužení délky života,
  • ti, kdo denně dojíždějí do práce na kole, čelí o 39 % nižšímu riziku úmrtí na civilizační choroby,
  • dospělí, kteří se pravidelně věnují cyklistice, mají fyzickou kondici na úrovni jedinců mladších o 10 let, současně se prodlužuje průměrná délka jejich života o nemalé dva roky,
  • pravidelná jízda na kole se příznivě podepisuje na duševní kondici cyklistů, ti bývají sebevědomější, odolnější vůči stresu, šťastnější, mají menší problémy se zdravým spánkem.

Cyklistika – celospolečensky efektivní způsob dopravy

Jízdní kola „pracují“ na lidský pohon, obejdou se tedy bez fosilních paliv. Ve srovnání s automobily jsou přátelštější k životnímu prostředí, nečiní si prakticky žádný nárok na parkovací místa. Po ekonomické stránce se jedná o efektivní způsob dopravy – tři investované koruny do cyklistiky dávají vzniknout celospolečenskému přínosu ve výši pěti korun. Nezanedbatelným přínosem je i to, že cyklisté (především ti městští) vytvářejí i jakousi svébytnou kulturu, jež je jedním z pilířů pro vybudování reálně fungující občanské společnosti.

Cyklistika – nebezpečná či bezpečná?

Lidé skutečně jezdí na kolech rádi. Například v Praze přiznává téměř třicet procent dotázaných, že by na kole jezdili pravidelně, pokud by byly vytvořeny adekvátní podmínky – zmiňována je především bezpečnost cyklistů… Ano, bezpečnost cyklistů, to je často diskutované téma. Nakolik se zakládá na pravdě tradice, že jsou cyklisté v silničním provozu „ohroženým druhem“? Odpověď naznačil evropský projekt REStARTS (jedním z partnerů byla Evropská komise). Pokud se jedná o počet usmrcených na ujetou miliardu kilometrů, nejbezpečnějším dopravním prostředkem jsou letadla (0,05 oběti), následují autobusy (0,4) a vlaky (0,6). Naopak nejhůře na tom jsou motocyklisté (108,9), před nimi chodci (54,2) a třetí od konce cyklisté (44,6). Zde je ovšem třeba dodat, že se jedná o statistický průměr. V místech, kde mají cyklisté k dispozici odpovídající infrastrukturu, jezdí na bezpečných kolech a chovají se odpovědně k sobě i svému okolí, se dají očekávat výsledky výrazně příznivější. Navíc bylo prokázáno, že čím více je na silnicích cyklistů, tím jsou pro ně bezpečnější. Pozitivní přínos zodpovědné cyklistiky tak může až dvacetkrát převažovat nad náklady spojenými s tragickými nehodami cyklistů.

^